úterý 29. listopadu 2011

pohádkový pomeranč



je to zase tady. v pátek. už po páté se v rock café koná akce s názvem pohádkový pomeranč. naši přední tatéři jako již každoročně popustí uzdu své fantazii a na pomeranče, citróny či pomela vytetují pohádkové postavičky. tyto se potom draží a výtěžek jde na vybraný kojenecký ústav. zaručena je dobrá zábava, dobrá hudba a dobré pití. já už se nemůžu dočkat. takže kdo nemáte na pátek plán, doražte, určitě nebudete zklamáni.

tady trochu k namlsání se:

fotka zde

fotka zde

fotka zde

fotka zde

tak co, ještě přemýšlíte, co s pátečním večerem?

středa 23. listopadu 2011

diář na 2012 vybrán... jupíííí

o víkendu jsem začala řešit, jaký si pořídím nový diář na následující rok. chtěla jsem něco originálního, praktického a s myšlenkou. nic jsem nenašla a dneska úplnou náhodou se můj problém vyřešil díky článku na tomtu blogu. takže už mám z parazitu objednaný diář na rok 2012. schválně se podívejte na výběr mají mnoho motivů a jeden je krásnější než druhý! už teď se na něj strašně těším. tak co vy na něj?



P.S. ten článek na 11-ti kočkách vřele doporučuji. jde o pěkně zvládnutý rozhovor s krásným mužem s nádhernými myšlenkami a životními postoji. mimo jiné i o veganismu a etice konzumace masa a živočišných produktů.

pondělí 14. listopadu 2011

ukolébavka na islandský způsob

na tohle jsem narazila někde úplným omylem, ale chytlo mě to za srdce. je to milostná píseň na melodii tradiční islandské ukolébavky v podání björk. tu sice moc nemusím, ale tady je skvostná.

neděle 6. listopadu 2011

arogance v ryzí podobě

dneska jsem se dostala k tomuhle obrázku:

Obrázek z: PeTA2

v nadpisu je: najdi rozdíl, pod levým obrázkem: prase z masového chovu, vpravo: prase z bio chovu. jsem sice vegetarián a to dost zarputilý a podporuji organizace jako PeTA, PeTA2 nebo naší svobodu zvířat, ale všeho s mírou. výše zmiňovaný obrázek je ukázka arogance, provokace a naprostého oproštění se od racionálního uvažování. a to, co se rozpoutalo za diskuzi pod tímhle příspěvkem bylo prostě jen nechutné házení špíny. chápu, že provokovat a šokovat je někdy jediná cesta, jak vůbec na problém upozornit. co ale naprosto nepochopím, je házet špínu na každého, kdo ke stravování přistupuje zodpovědně a snaží se alespoň nějakým způsobem utrpení zvířat minimalizovat. a tohle je přesně jeden z těch příkladů. špatně toleruji lidi, kteří se od rána do večera cpou masem a masnými výrobky, nikdy se nezamyslí nad tím, odkud maso pochází a jakým způsobem se k hospodářským zvířatům chováme. ale někdo, kdo maso jí minimálně, přemýšlí nad tím, odkud a jak se mu dostalo na talíř, tady nemohu říct ani popel. a přesně tihle lidé se často nakonec vegetariány stanou. a tvrdit, že nezáleží na tom, jaký život zvíře prožilo, že smrt je stále smrtí, tomu bych strašně ráda vrazila facku. a pak se můžeme divit, že vegetariáni a vegani nejsou oblíbení, když se velká část z nich chová jako arogantní blbci. ke všemu, o  nás opravdu nejde, jde o ta nebohá zvířata. tím, že budu militantní nic nezměním. a já jsem hrdá na to, že i mým přispěním se v mém okolí za poslední rok tři další lidé stali vegetariány.