cvičky se učí létat

kdysi jsem tady psala, že je musím mít. a tak se také stalo. bílé a žluté. nakonec mi ty bílé přišly přece jen nudné a tak jsem si je trochu upravila. a teď je nosím skoro pořád. když už retro, tak pořádně.

veggie parade

sobota bude nabitý den. od rána budu na infostánku svobody zvířat, abych se pak plynule přemístila na veggie parade. takže kdo ještě nemáte na sobotu plán, přijďte podpořit etické zacházení se zvířaty. v 14.30 vyrazí pochod prahou z náměstí míru do stromovky, kde se budou konat různé přednášky, bude zde workshop přípravy ekologické kosmetiky (na to se moc těším) a samozřejmě nebudou chybět různé veganské mňamky. zakončení koncerty v cross clubu. takže, je snad ještě co řešit?

a co celou akci dělá ještě zajímavější, je fakt, že se potkám/poznám s pixie, kterou zatím znám jen virtuálně a jejíchž názorů si velmi vážím. jejíž blog sleduji od jeho vzniku a který mě značně obohacuje. bude mi velkou ctí pixie poznat osobně. a já vystoupím alespoň částečně ze své anonymity. doufám, že nevadí, že prozradím, že se pixie upsala k nesení transparentu v čele průvodu a já ji budu hrdě následovat.

takže doufám, že alespoň s někým z vás v sobotu nashledanou.

proti zdi

když nemůžeš změnit svět, změň ten svůj. tahle věta zazní na začátku filmu proti zdi (gegen die wand). dneska jsem po dlouhé době měla chuť odložit na chvíli knížku a kouknout na nějaký film. tenhle jsem stáhla už asi před půl rokem a už jsem na něj zapomněla. tak jsem si ho dneska pustila, aniž bych znovu pátrala po tom, o čem je. že se nechám překvapit.

a překvapení to bylo veliké. myslím, že tenhle film dlouho v hlavě nevymažu. on je postarší alkoholik žijící v hamburku ze dne na den, ona krásná mladá turecká dívka toužící po svobodě a volnosti. on po té, co opilý nabourá do zdi skončí na psychiatrické léčebně, kde se potkává se sibel, která ho přesvědčuje, ať si ji vezme. manželství na oko, aby unikla od svých rodičů. od tureckých tradic. na to potřebuje najít si manžela turka. jak mu vysvětluje: já chci žít cahite. chci si užívat. chci tancovat, chci šukat. chápeš? touží po tom, co je pro evropské dívky normální. vše ale dopadá jinak a ukazuje se, že před rodinou člověk neuteče. natož pak sám před sebou.

silný film, přesvědčující nejen hereckými výkony. přes veškerou surovost a brutalitu je v tomhle snímku víc lásky, než ve většině romantických filmů. hercům člověk jejich výkony věří a má pocit, že by to mohl být soused od vedle. je to film o svobodě, touze, (ne)naplněné lásce, zoufalství a (bez)naději. nečekejte žádný happy end v klasickém slova smyslu, přesto vlastně konec dobrý je.

další snímek německé kinematografie, který určitě stojí za zhlédnutí.