its so cold so dangerous that i cant stay

když písmena mají význam

začínat článek otázkou mi přijde sice trochu hloupé, ale nedá mi to. co čtete? čtete nějaké časopisy, noviny nebo jiné "pravidelníky"? já většinou čtu beletrii, krásnou literaturu. v kabelce mám pořád nějakou knihu a nedělá mi problémy si kvůli tomu ničit záda. moje cestování mhd většinou vypadá tak, že mám naprosto ledový výraz v tváři, sluchátka na uších a v ruce knihu. a celý svět mi po ránu může! ještě před rokem jsem alespoň příležitostně kupovala některé ženské časopisy. baví mě koukat se na obrázky s módou. ale pro těch pár obrázků to nějak začalo ztrácet smysl a ten zbytek nesmyslů bez jediné hlubší myšlenky mě začínal vytáčet. jako kdyby na světě nebyly důležitější věci než hadry, kosmetika a jak správně ojet kluka nebo naopak neojet, jak ho dostat před oltář a zplodit s ním kupu hodných dětiček a tvořit tak rodinku jak z reklamy na ramu nebo jinou ramu. povrchnost. noviny jsou téma sami pro sebe. ty se tváří jen jako nestranné médium, přitom takto získané informace jsou jen jednostranně. u každých novin je hned jasné za jakou politickou stranu kopou, kdo je platí. hledala jsem alternativu a našla ji. jak překvapivě v novém prostoru. časopis jsem si občas kupovala, ale po zkušenostech z jeho začátků jsem ho snad nikdy ani neotevřela a nakonec skončil jako recyklovaný papír v kontejneru nebo jsem do něj oškrábala brambory a vyhodila. asi před rokem jsem ovšem zapomněla všechno čtení doma a tak jsem po určitém otálení přece jen časopis otevřela a začala číst. druhou stranu už jsem hltala a časopis dočetla až do konce. otevřel se mi nový obzor. donutilo mě to o některých tématech začít přemýšlet a vidět širší souvislosti. příští měsíc jsem už nedočkavě čekala na další číslo a tak to zůstalo do dneška. všechna čísla jsou tématicky založená. některá témata považuji za silnější, jiná mě nebaví, ale pokaždé mi to dá podnět k přemýšlení. na plno problémů se dívat z jiného úhlu pohledu. problém před sebou otáčet a pozorovat, jak se každý pohled jiný, jedinečný a unikátní. mám svého prodejce. je to takový starší slušný a milý pán se smutným pohledem. ty oči mě pokaždé skoro rozbrečí. a tak nejen, že si příjemně počtu, ale mám pocit, že alespoň nějak pomůžu. někomu konkrétnímu. a taky mají mnohem hezčí design, než většina komerčních časopisů.

na odlehčení...

kosmetika - díl II.

slíbila jsem v prvním díle věnovaném netestované kosmetice, že se k tématu vrátím a ukážu vám, jakou používám dekorativní kosmetiku. a ukážu vám různé alternativy, další možnosti od firem, ze kterými nemám třeba přímo zkušenost, ale hodlám je v blízké budoucnosti vyzkoušet. upozorňuji, že ne vše je vegan, což většině z vás bude asi jedno. na rovinu říkám, že mám většinu dekorativní kosmetiky od alverde, neboť je levná, dobře dostupná a můžu si ji vyzkoušet. 

podklad:

nemám ráda přímo make-up, ale jelikož mám hodně světlou pleť, ráda jí dodám barvu. dlouhou dobu jsem hledala tónovací krém, který by mi vyhovoval i jako krém. a pak jsem našla něco úžasného, něco dokonalého. podkladový krém (colour supplement) od lush. tahle báze se zamíchá do oblíbeného krému. tím si můžu nastavit intenzitu. v zimě krycí více, v létě méně. jako korektor používám od alverde vlastně make-up camouflage, ale mě skvěle osvědčil jako korektor. momentálně mám pudr od alverde, ale zkusím příště určitě lush.

oči:

z prava do leva a ze shora dolů: oční stíny lush, oční stíny lilylolo, oční stíny the body shop, oční stíny alverde, super volume mascara the body shop, tekuté linky od alverde

považuju oči za to nejhezčí čím mě příroda obdařila a tak si s jejich líčení dám vždy práci. já momentálně mám několikery od alverde. ale určitě bych chtěla zkusit ty z lushe a nebo si objednat lilylolo. linky mám též od alverde a dobře drží. ale s řasenkou je to problém. mám ráda řasenky, které dodají objem a hlavně se nemažou. což byl problém všech přírodních řasenek, které jsem zkoušela. v tomhle nedoporučuji řasenky od alverde, ty se mi vůbec neosvědčily. ale nakonec jsem našla řasenku od the body shop a s tou jsem naprosto spokojená.

pusa: 

z prava do leva: lesk na rty alverde, balzám na rty manufaktura, balzám na rty the body shop, balzám na rty hurraw

většinou používám pouze balzámy na rty, ale na těch jsem závislá. těm už jsem se věnovala v díle I. mezitím se ale změnily moje preference, protože v mém tehdy oblíbeném saloosu je palmový olej a tomu se vyhýbám, ten bojkotoju (důvody si můžete přečíst v tomhle příspěvku). takže nyní používám balzám od manufaktury, hurraw nebo the body shop. hurraw je vegan, ostatní ne, používá se včelí vosk. občas ale přece jen ráda použiji trochu barvy a to mám lesk od alverde, který nevysušuje a docela dobře drží.

ještě většinou používám tvářenku, tu mám od alverde a to je takový průnik tím, co používám na (každo)denní líčení. zatím hledám nějaké laky na nehty, ale s těmi zatím nevím, prý essence netestuje, ale je to neověřené. tedy firma to tvrdí, ale nemají žádnou certifikaci. pro ty, kteří by se sem dostali náhodou, zde je seznam značek, které netestují.

jo a ještě abych nezapomněla, i lubrikační gely mohou být netestované. tady od firmy yes.

mít tak svojí zeměloď

zeměloď (z anglického earthship). zní to jak z nějaké science fiction. a ono to tak vlastně i trochu je. domy, které jsou nejen krásné, ale zcela nulové a ještě k tomu recyklované. (nulové domy jsou ty, jejichž spotřeba tepla pro vytápění se blíží nule a které své energetické potřeby plně saturují ze svých vlastních zdrojů. lepší varianta pasivního domu.) ke všemu jsou tyhle domy stavěny z odpadu. z pneumatik, plechovek od piva, skleněných i pet lahví. nemá cenu se dlouze rozepisovat o tom, jaké problémy měl architekt michael reynolds při výstavbě svých krásných zemělodí. jednalo se hlavně o problémy s legislativou, protože energetickým koncernům se pochopitelně nelíbilo, že on u svých domů nepotřebuje žádnou infrastrukturu. že se jeho domy postarají sami o sebe. i česká republika má svojí zeměloď, zeměnku, která stojí v posázaví a bude sloužit veřejnosti jako informační a vzdělávací centrum radikálně soběstačného bydlení. 

jinak, kdo byste měl zájem se podívat na dokument o historii zemělodí, o jejich výstavbě a i o tom, jak vznikl název zeměloď, tady je celý dokument včetně českých titulků. architekt odpadu.