úterý 17. prosince 2013

Jaká kosmetika není testovaná a jak ji poznat

Na přání kamarádky píšu tenhle text, i když zamýšlím sofistikovanější článek na téma "netestovaná kosmetika".

Každý uvědomělý spotřebitel se jistě rád vyhne kosmetice testované na zvířatech. Teď ale nastává otázka, co se schovává pod označením testováno na zvířatech a poté následuje otázka, jak se zorientovat v množství různých informací a certifikátů. Proto věřím, že tenhle článek pomůže trochu v zorientování se v problematice.

Co tedy rozumíme pojmem testováno nebo netestováno na zvířatech? Jako netestovanou kosmetiku označujeme tu, kde není testován na zvířatech nejen konečný produkt, ale ani jeho jednotlivé ingredience. Od září 2004 je v EU unii zakázáno testování konečných produktů na zvířatech. Je pravda, že od května 2013 platí v EU zákaz prodeje jakékoliv kosmetiky, kde by byla jakákoliv ingredience otestována na zvířeti po tomto datu. Jenže nikdo přesně zatím, jak bude fungovat vymahatelnost, která v tomto případě leží v jurisdikci jednotlivých členských států. Proto stále jednotlivé certifikáty mají své opodstatnění. Pozor také na formulky netestováno na zvířatech nebo jsme proti testování. Ty nemají žádnou výpovědní hodnotu. Firmy to vědí a rády toho využívají.

Teď něco málo k certifikátům, které se na našem trhu používají a mají nějakou spojitost s (ne)testováním na zvířatech.

HCS certifikát (humane cosmetic standart) - tento certifikát jako jediný zaručuje, že takto označené výrobky nejsou testovány na zvířatech. Celosvětově je udělován různými organizacemi za práva zvířat, u nás ho uděluje Svoboda zvířat. Firmy, které mají tento certifikát, se zavázaly, že nebudou provádět testy na zvířatech, ani je zadávat jakýmkoliv subjektům kdekoliv na světě. Tyto podmínky se vztahují i na jejich dodavatele. Dodržování těchto podmínek je kontrolováno pravidelnými nezávislými audity. Tento certifikát ale pouze zaručuje, že firmy netestují, výrobky ale mohou obsahovat různé živočišné složky. Sezam značek s tímto certifikátem najdete zde.

Vegan - tento certifikát mají výrobky, které jsou svým složením veganské, tedy neobsahují žádné živočišné složky. Takto certifikované výrobky by neměly být testovány na zvířatech, ale není to nikým kontrolováno. Ke všemu, tento certifikát se uděluje jednotlivým výrobkům, nevztahuje se tedy na celou firmu.

BDIH - takto označené výrobky by neměly být testovány na zvířatech, v podmínkách stojí, že zadavatel nesmí testovat na zvířatech ani tyto testy zadávat, ale nevztahuje se na testy prováděné třetí stranou (tedy testy, které provede někdo jiný než výrobce či dodavatel). Dodržování podmínek je kontrolováno nezávislými audity, ale bohužel jistota netestování na zvířatech zde není. Takto označené výrobky mohou obsahovat některé živočišné složky, ale nesmí obsahovat suroviny z mrtvých obratlovců.

NaTrue - v tomto certifikátu jsem bohužel nenašla žádnou zmínku o tom, jak se staví k testování na zvířatech, proto bych z tohoto hlediska považovala za naprosto nerelevantní.



Výrobky označené některým z následujících log by neměly být testovány na zvířatech, ale není to nijak kontrolováno.

Teď ještě pár notoricky se opakujících bludů.
Avon testuje, stejně jako Orifalme, Avon to dokonce přiznal. Ale v důsledku je to nepodstatné, obě tyto firmy vyvážejí do Číny, kde je dosud povinnost veškeré kosmetické výrobky otestovat na zvířatech, takže firmy, které pro ostatní trhy netestovaly platí testy pro čínský trh.
Yves Rocher, který měl dlouhá léta HCS certifikát o něj přišel, když vstoupil na ćínský trh. Yves Rocher jako ostatní obchodující na čínském trhu platí pokusy na zvířatech tam, tedy nemůže být považován za značku, která není testovaná na zvířatech.
Velká část kosmetiky Alverde nese certifikát vegan, který by měl alespoň u takto označených výrobků zajišťovat netestování na zvířatech. Ale nikdo to nekontroluje a tak mohou některé složky být na zvířatech testovány, jestli se tak děje je velmi těžké zjistit.
Přírodní kosmetika a netestovaná na zvířatech jsou dva rozdílné pojmy a nedá se mezi ně vložit rovnítko.

neděle 24. listopadu 2013

Světový den bez kožešin

 
Na příští pátek 29.11.2013 připadá Světový den bez kožešin. Svoboda zvířat se rozhodla uspořádat jako každý rok demonstraci, více k akci tady. Od 12 hod. bude možné na Náměstí Republiky podepsat petici za zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat v ČR. V České Republice je 13 kožešinových farem, na kterých trpí na 14.000 lišek, norků a činčil. Podmínky, ve kterých jsou zvířata držena jsou drastické. Zvířata jsou držena v klecích, které nemají pevnou podlážku, to aby exkrementy padaly rovnou na zem. Což způsobuje zranění končetin. Nemluvě o tom, že klece jsou malé a zvířata jsou tam držena po několika, což u teritoriálních zvířat vede k tomu, že na sebe navzájem často útočí. Zvířata trpí takovým stresem, že vysoké procento z nich trpí sebepoškozováním. Uhryzávají si ocasy a vykusují si kůži. Zvířata také vykazují stereotypní chování, což je běžný problém šelem držených v nevyhovujících podmínkách. O čem mluvím můžete vidět v krátkém videu Svobody zvířat, které ukazuje záběry z Českých farem z loňského roku. Prosím, přijďte podepsat petici a ukažme vládě, že s tímhle zbytečným utrpením nesouhlasíme. A připojme se tak k civilizovaným zemím, které chov kožešinových zvířat již zakázaly.

sobota 2. listopadu 2013

Food Not Bombs

 
Dneska jsem se poprvé zúčastnila vaření pro bezdomovce s Food not bombs, kam mě vytáhla kamarádka. Původně jsem ani nechtěla jít, protože jsem si potřebovala odpočinout, ale nakonec jsem svůj záměr přehodnotila. Nejdříve jsme musely sehnat zeleninu. Tak jsme obešly v tržnici stánky a vyžebraly tři plné igelitky zeleniny a ovoce. Někteří přinesly dumpstrované jídlo. Vydaly jsme se do bytu, kde se vařilo. Po té, co jsme navařili litry polévky (nejlépe by to vystihl německý název eintopf), udělali kupy jak zeleninového, tak ovocného salátu, jsme se vydali na místo rozdávání. Měli jsme asi 10 minut zpoždění. Čekalo tam na nás asi 40 bezdomovců. Přivítali nás slovy, že už mysleli, že nepřijdeme. Za chvíli bylo vše snědeno, my odnesly nádobí zpět na byt, umyli ho. Určitě to nebylo naposledy, co jsem se účastnila. Jeden z bezdomovců mi řekl, že mi to moc sluší. Bylo to moc milé, byť bych to mnohem radši slyšela od někoho jiného. 

A co že to to Foods Not Bombs je? Je to anarchistická iniciativa, která rozdává veganské jídlo zdarma potřebným. FNB se zaměřila na pozitivní formu protestu proti stálému financování pokusů s novými zbraněmi, vedle rozrůstajícího se hladu a zvětšujícímu se počtu bezdomovců. Aktivisté FNB jsou přesvědčeni, že společnost založená na kapitalistickém systému si lidského života cení méně, než materiálního bohatství. Většina času FNB je zasvěcená bezplatnému získávání jídla ze všech možných zdrojů: z velkých skladů, obchodů se zdravou výživou, pekáren a jiných míst, ve kterých se z různých důvodů nepovoluje jeho prodej. Hotové jídlo se rozdává na místech, kde se shromažďují lidé, kteří je mohou potřebovat. Tato forma „recyklace jídla“ zjevně dokazuje, že příčina hladu není v nedostatku potravin, ale v neschopnosti distribuce - dennodenně se vyhazuje z úplně nesmyslných důvodů takové množství stravy, které by dokázalo uživit mnoho hladovějících. Je to forma aktivního boje proti ekonomickému a hospodářskému systému.

Sama nejsem anarchistka, byť se s mnoha myšlenkami identifikuji, minimálně v tom, že si myslím, že systém, ve kterém žijeme je nefunkční. Ale ať už s anarchií souhlasím nebo ne, tahle iniciativa má smysl a to je důvod, proč se ráda znovu zapojím.

čtvrtek 10. října 2013

Jak jsem zachraňovala ježky

Tak tenhle byl druhý v pořadí
Minulý týden si takhle kráčím domů, unavená a šťastná, že budu mít konečně volný večer. Jenže osud tomu chtěl jinak. U mě v ulici jsem viděla na silnici ježka, malého, chtěla jsem ho jen přemístit někam mimo silnici. Ale pak mi ježura přišel malý, tak jsem ho vzala domů, kde jsem ho přeměřila a zvážila. A pak zjišťovala, kde by mi mohli dát informace. Přes Zvíře v nouzi jsem našla kontakt na záchrannou stanici. Tam mi bylo sděleno, že ježek je dost malý a že asi zimu nepřežije. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo se zeptat bylo: Jak nepřežije? Já ho mám v předsíni! Paní se mě ptala, zda ho mohu přivézt nebo že si pro něj přijedou druhý den ráno. Ale v té době jsem musela být v práci. Podařilo se mi přesvědčit L., aby mě i s ježkem odvezl do Jinonic. Naštěstí se podařilo. Já dala ježka do krabice a jelo se. Paní si ježka převzala, já vyplnila své iniciále a místo nálezu a vše ztvrdila podpisem. L. zaparkoval u sebe (což je pět minut chůze ode mne) a šel mě doprovodit domů. Jaké bylo naše překvapení, když jsem našla druhého ježka na tom samém místě jako toho prvního. Tak jsem volala opět té paní, která byla ochotná druhého ježka převzít, tentokrát u sebe doma. Tak se L. beze slova sebral, šel pro auto a jelo se opět přes půl Prahy. Oba bodlináči dostali podestýlku, krmení i vodu a bude o ně dobře postaráno, aby se mohli vrátit do volné přírody, ať ještě letos na zazimování nebo až na jaře po zimním spánku.

A tady pár informací o tom, kdy ježka zachraňovat a kdy to nepotřebuje. Nejvíc mě bavilo, jak oba dva ježci byli jiní. Ten první byl takový srabík, když jsem ho měla v ruce, celou dobu byl zabalený. V předsíni se hned běžel schovat a vlastně se na mě ani nepodíval. Ten druhý byl pěkný drzoun. Vůbec se mě nebál a troufám si tvrdit, že kdybych mu dala možnost, klidně by mě rafnul. Docela jsem měla problém ho zvládnout a to oba dva měli necelých 150g. Měla jsem strašnou chuť si je oba nechat.

pátek 23. srpna 2013

Pražský veganský víkend


Je to dost narychlo, ano, já vím. Ale pokud nemáte někdo plány na víkend, o víkendu je plno zajímavých akcí, stavte se, třeba mě někde potkáte.

pondělí 19. srpna 2013

nové místo

konečně jsem přestěhovaná. moje nové místo je krásné a já se tam cítím dobře. kdo byste měl zájem mě sledovat dál i jinde, napište mi na jsem.potvurka@email.cz.

sobota 10. srpna 2013

moc veřejné místo

mám pocit, že se tenhle blog stal moc otevřeným. byť zde nemám fotku ani jméno, paranoidně se obávám, že někteří moji známí by mohli tento blog číst. proto jsem odstranila vše, co je pro mě důvěrné a nechala jen to, co může být veřejné. tento blog pojede ve změněném módu dál. osobní blog bude přestěhován, jen zatím nevím kdy, natož pak kam.

sobota 6. července 2013

you'll make no creature bleed, nevermore, forevermore


you shall regret your felonies
we took a stand and won't retreat
and hunters will be hunted
until the slaughter ceased to be
across the open seas, together through the storm
you'll make no creature bleed, nevermore, forevermore

čtvrtek 20. června 2013

hastrman

dala jsem na doporučení pixie a půjčila jsem si od ní "zelený román" hastrman od miloše urbana, který získal cenu litera za nejlepší knihu v kategorii próza v roce 2001. nebudu tu psát recenzi ani analýzu díla (ostatně, nikdy jsem v analýzách dobrá nebyla) a to ze dvou důvodů. recenzí vyšlo mnoho a bylo by to plýtvání časem. a také nechci prozrazovat o čem román je pro případ, že by si ho někdo chtěl přečíst. kniha je velmi zvláštní už jen samotným provedením. písmo není černé a také font je dost atypický. chvíli mi trvalo, než jsem si na písmo zvykla, sice se nečetlo úplně lehce, ale určitě je originálnější i estetičtější. román je rozdělen na dvě části, které dělí nejen propast dvou set let, ale také naprosto rozdílný styl. i záložky má kniha dvě, zelenou a modrou. kniha je celá plná protikladů a kontrastů. ať už v jednotlivých postavách nebo v době, kdy se jednotlivé části románu odehrávají. přesto největším kontrastem zůstává styl jednotlivých částí. první část odehrávající se v 19. stol. je romantická, pomalá a chvílemi dost lyrická, stejně jako doba, ve které se odehrává. naopak druhá část je rychlá, agresivní, epická. tyhle dvě části od sebe dělí jen jediný prázdný list. příliš málo na to, abych tak rychle strávila ten šok. takže kniha na týdny putovala zpět do poličky, než jsem se k ní dokázala vrátit. první část byla jednoznačně hezčí, ale až ta druhá dotvořila požitek. další z mnoha kontrastů téhle pozoruhodné knihy. i když jsem byla z téhle knihy dlouho rozpačitá, určitě doporučuji přečíst, patří to jednoznačně k tomu originálnějšímu v naší soudobé literatuře.

které knihy máte rádi vy? či které vás zaujali? a proč? co by si člověk měl určitě přečíst? a proč?

středa 29. května 2013

if i never turn, i will never grow

mám skvělou náladu. nevím z čeho, když se nic nezměnilo, ale něco je jinak. momentálně je mi dobře.

 

středa 1. května 2013

a co vaše oblečení?

jsem holka jako každá jiná a ráda se hezky oblékám. ráda se líbím. textilní firmy a módní blogy nás zahlcují stále novými trendy, obchody přetékají ve švech a vše je takové líbivé. pak už je jen kousek k tomu, aby si člověk domů hrdě nesl nějaký další úlovek, další kořist. kam tím teď mířím? co je na tom špatného? kromě prázdné peněženky a nedostatku místa ve skříni? mnoho je toho špatně.


všichni z nás asi slyšeli o zřícení budovy textilní továrny v savaru, předměstí dhaky v bangladéši, kde o život přišlo kolem 400 lidí, převážně žen a přes 1000 dalších bylo zraněno. od této továrny braly své zboží i firmy zastoupené na našem trhu jako mango nebo united colors of benetton. adidas dlužil od dubna roku 2011 po zavření fabriky v jakartě 1,8 milionů usd 2800 dělníků. až na nátlak veřejnosti, bojkoty a odstoupení dvanácti amerických univerzit od smlouvy s adidasem se na konec podařilo ke konci dubna letošního roku firmu dotlačit k vyrovnání svého dluhu. možná jste i se vy v loňském roce podepsali pod petici žádající vyrovnání nebo alespoň vyjádřili svůj nesouhlas na facebooku na stránce adidasu. H&M se kdysi vypořádávalo se skandálem ohledně dětské práce na bavlníkových plantážích. z téhle bavlny byla vyrobena jejich bio trička. děsivé na tom je, že tenhle řetězec nám vnucuje termíny jako odpovědná móda a greenwashing je základním stavebním prvkem jeho reklamní kampaně. tohle jsou jen ukázky problematiky módního průmyslu.

mezi největší problémy patří dětská práce, mizerná mzda, která často nedosahuje ani minimální mzdy, natož pak existenčního minima a pak samozřejmě nedostatečně zajištěná bezpečnost práce, kdy chybí potřebné ochranné pomůcky nebo jsou naprosto nedostatečné. dále pak příliš dlouhá pracovní doba, kdy není vyjímkou práce více než 400 hodin měsíčně, kde přesčasy nejsou placeny, neexistující pracovní smlouvy, žádné sociální dávky, falšování dokumentace o odpracované době, přesčasech a platech je běžnou praxí, zaměstnancům je bráněno vytvářet odborové svazy a mnoho dalšího. textilní firmy odmítají přijmout odpovědnost s tím, že oni nejsou vlastníky továren a dělníkům nevyplácejí mzdu. jenže to je pravda jen částečně. to oni tlačí své zahraniční dodavatele k neustálému snižování ceny a právě korporace ignorují nevyhovující pracovní podmínky. přitom jejich zisky giganticky rostou. budou-li ceny i nadále klesat, bude podobných katastrof stále přibývat.

jenže jak z toho ven? optimální by bylo přestat kupovat vše pocházející ze zemí globálního jihu, ale řekla bych, že všichni chápeme, že to je nereálné. tak tedy alespoň omezit spotřebu na minimum. a dále podepisovat petice a apelovat na firmy a dávat jim na vědomí své stanovisko. a jak to tedy řeším já? já v podstatě nekupuji nové oblečení, řeším to second handy. nové kupuji jen spodní prádlo a boty. a vyjímečně něco navíc, ale myslím, že minimálně 90% pokryju z druhé ruky. všeobecně jsem dost omezila nákupy. pokud chcete pomoci, podepiště tady bangladesh fire and building safety agreement, což je apel na firmy, 
který nastavuje jasná pravidla a závazky všech relevantních aktérů. mimo jiné také výši finančních prostředků, kterými by měly přispět k nápravě samotné značky. podstatnou roli hrají pravidelné, nezávislé a transparentní inspekce, které mohou dle řady expertů bezpečnost celkem efektivně zajistit. tady můžete podepsat petici clean clothes campaign za důstojnou mzdu a více informací k tématu tady.

jako u všeho je potřeba začít sám u sebe a pochopit, že zodpovědnost je i na nás. že když koupím oblečení ze zemí globálního jihu, stávám se automaticky i já viníkem. proto se mi potom stává, že v obchodě vidím krev na svých rukách a nakonec radši odejdu, aniž bych cokoliv koupila. celý západ se musí naučit chovat uvědoměleji a pochopit, že konzum je cesta do pekel. ale na výše zmíněném adidasu je vidět, že pokud budeme chtít a dáme to dostatečně najevo, věci se mohou změnit. snažím se věřit na to lepší v lidech.

pondělí 29. dubna 2013

znáte klasiky světové literatury?


 dneska jsem natrefila na test s názvem: znáte klasiky světové literatury? jelikož mě od dětství baví všechny testy (až na ty známkované ve škole, tam už případná tipovačka nebyla zdaleka tak vtipná), tak jsem se do něj rovnou pustila. 17 správných odpovědí z 25. pod tím tento text: "velmi dobře, vy se o literaturu určitě zajímáte. nebo máte vynikající paměť a utkvělo vám v ní mnohé z výkladů učitelů. to je dobře, svět kolem nás stojí za pozornost a literatura ho zrcadlí povznášejícím způsobem." ale já se stydím, přijde mi to tragicky málo. věřím, že budete lepší než já, což mě bude asi trochu mrzet (a pak si přijdu jako ještě větší idiot, ale zvědavost je větší), ale schválně, jak jste na tom vy? tady.

sobota 2. února 2013

důvod slavit

neskutečné se stane skutečným. to, o čem jsem více než patnáct let jen snila se stane skutkem. od 11.3.2013 v eu začne platit zákaz dovozu a prodeje kosmetiky testované na zvířatech. když jsem tento článek četla poprvé, netroufala jsem si radovat se, protože jsem si nebyla jistá, zda se to netýká jen konečných produktů. ale dle dnešních informací se to opravdu týká i jednotlivých složek. pokud vás zajímá více, čtěte zde. vím, že se to týká jen nových složek, že se to týká jen produktů dovážených a prodávaných v eu a tyhle značky pro jiné trhy budou vesele testovat dál, že zde bude riziková hlavně kontrola a vymahatelnost dodržování tohoto zákona. ale je to obrovský krok správným směrem a je úžasné vidět, že tentokrát žádné lobby firem typu loreal nepomohlo. jsem ráda, že snad i já jsem svojí troškou přispěla k prosazení tohoto zákona. snad se alespoň trochu sníží utrpení zvířat. já firmám typu loreal stejně nikdy nebudu věřit, ale kdoví, jaká bude situace za dalších patnáct let. tenhle krok mi zase dodává sílu věřit a doufat, že boj za práva zvířat cenu má.

čtvrtek 31. ledna 2013

na odlehčenou I

a jelikož nejsem schopná psát, tak alespoň sdílím ptákoviny. ale je to celkem výstižné. a vystihuje to moje momentální nálady.

čtvrtek 24. ledna 2013

klišé kolem vegasnké stravy

včera jsem tady jen povšechně nakousla, že jsem byla na přednášce a diskuzi o veganské životosprávě, která byla zaměřená pouze na životosprávu a její důsledky na zdraví člověka. naprosto zde bylo odhlídnuto od etického hlediska. jak bylo zmíněno, přednášku držel mladý lékař a vědec, který se díky jiným bádáním dostal až k problematice veganství a začal se tomu věnovat. jelikož se mě nigh.shine ptala na B12 a co jsem se o ní dozvěděla, tak jsem se rozhodla shrnout, co jsem se včera dozvěděla, co se mi potvrdilo a co naopak pro mě bylo nové a to nejen o B12. ráda bych také poprosila pixie, ať mě případně doplní nebo opraví, neboť jsem si nic nezapisovala a něco mi mohlo vypadnout nebo naopak jsem mohla něco špatně pochopit. přednáška byla rozdělena do dvou kategorií a já se jich podržím, neoprávněné obavy a oprávněné obavy.

do kategorie neoprávněné obavy spadají tyto položky:

aminokyseliny: aminokyseliny jsou hlavní stavebním prvkem proteinů (protein je odborný název pro bílkovinu). kdysi se myslelo, že rostlinná strava nemůže být zdravá, protože jen maso má dostatečné množství všech aminokyselin v dostatečném množství na pokrytí potřeby člověka. ona každá rostlina také má všechny potřebné aminokyseliny, ale ne všechny jsou zastoupeny v dostatečné míře na pokrytí denní dávky. jenže dnes už víme, že ve chvíli, kdy denně sníme alespoň dva různé druhy rostlin, naše denní dávka bílkovin bude bezpečně pokryta. a také už víme, že není potřeba je sníst najednou, ale stačí v různých částech dne. to bychom tedy měly pokrytí celým spektrem proteinů. ale jak je to tedy s jejich množstvím, s denní dávkou? dneska se ukazuje, že tyto denní dávky jsou značně nadhodnoceny, dřív vycházely z toho, kolik bílkovin je v mase. dnes se ukazuje, že tato dávka je nesmyslně vysoká a tělo bílkoviny v tomhle množství nepotřebuje a že vegani mají dostatek bílkovin z rostlinné stravy. vlastně nadměrné množství proteinů může být nezdravé, neboť proteiny váží vápník. co to znamená si řekneme právě u vápníku. značně diskutovaná sója má plné spektrum veškerých aminokyselin v dostatečném množství. odhlédněme teď od faktu pěstování sóji a etických důsledků, sója je prý velice prospěšná, ale je dobré jí požívat ve formách tradičních, tedy fermentovaných, což jsou tempeh nebo miso nebo sířených, což je tofu. jelikož je sója silný alergen, méně vhodné jsou alternativy, kde je sója použitá surová, tedy veškerá sójová masa, sojové mouky, sójové boby. v surové formě jsou také vysoce zastoupeny fytoestrogeny, které jsou na sóje nejvíce diskutované. při tradičních procedurách, kde sója projde fermentací nebo sířením zůstávají fytoestrogeny pouze v nepatrném množství.

vápník: vápník je hlavním stavebním prvkem kostí a zubů a důležitou složkou všech svalů. je tedy jasné, že je pro nás životně důležitý. nedostatek vápníku vede k řídnutí kostí, tzv. osteoporóze, může způsobovat bolesti kostí, svalové křeče, srdeční poruchy, může vést k poruchám nervových vzruchů a paradentóza může být také důsledkem nedostatku vápníku. vápník je dostatečně zastoupen i v rostlinné stravě. je pravda, že např. v mléce je výrazně více vápníků vápníků než v rostlinách, ale tady je to trochu složitější, protože v mléce jsou i vysoce zastoupeny živočišné proteiny (bílkoviny) a ty na sebe vápník váží, takže je složitě stravitelný a velká část se ho vyloučí. lidé postižení nedostatkem vápníků ale často mají dostatečný příjem vápníků, ale ten se jim špatně ukládá. to je způsobeno nedostatkem vitamínu D, který napomáhá ukládání vápníku do kostní hmoty. k vitamínu D se vrátím později. vysoký obsah vápníku je obsažen v brokolici, sóje, máku, květáku nebo např. špenátu.

železo: je pravda, že železo je obsaženo ve velkém množství v červeném mase a vnitřnostech (tzv. hem železo = živočišné železo). železo je zastoupeno v hemoglobinu (hemoglobin je červené krevní barvivo a má za úkol transport kyslíku z plic do tkání a zpětně transport CO2 z tkání zpět do plic). pak je je tu tzv. non-hem železo, které je zastoupeno hlavně v rostlinné stravě. prý je o něco hůře vstřebatelné než hem železo, tedy to živočišné, nicméně pro zdravého člověka je to nepodstatné a i tak bude mít dostatek železa z rostlinné stravy. železo se jako jeden z mála prvků v těle hromadí a odchází z těla pouze krvácením, což je také důvod, proč jsou ženy náchylnější na nedostatek železa a častěji trpí chudokrevností. nedostatek železa může vést k chudokrevnosti, ale zdraví škodlivý může být i nadbytek železa, kde může dojít k poškození orgánů. ohrožena jsou hlavně játra (cirhóza), slinivka břišní (cukrovka), srdce, klouby. tady celkem přehledná tabulka s obsahem železa v potravinách (porovnejte si hodnoty u masa a luštěnin - vychází to velmi podobně!). Potraviny bohaté na železo jsou luštěniny, špenát a tmavá listová zelenina všeobecně, sušené ovoce nebo oříšky. zanedbatelné nejsou ani obiloviny.

omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny: řekněme si něco málo o mastných kyselinách. mastné kyseliny se dělí na nasycené a nenasycené (a ty dále dělí na mononenasycené a polynasycené).  rozdíl mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami je v počtu dvojných vazeb mezi uhlíkovými atomy. Nasycené mastné kyseliny neobsahují v řetězci žádnou dvojnou vazbu mezi uhlíkovými atomy a tvoří tak dlouhé přímé řetězce. Naopak nenasycené mastné kyseliny obsahují dvojné vazby. Mononenasycené mastné kyseliny obsahují takovouto dvojnou vazbu poze jednu, naopak je-li v řetězci více dvojných vazeb, jedná se o polynenasycené mastné kyseliny. omega-3 a omega-6 nenasycená mastná kyselina se liší v umístění této dvojné vazby. lidské tělo naprostou většinu mastných kyselin umí syntetizovat (kromě jedné z řady omega-6 a druhé z řady omega-3). to je také důvod, proč nepotřebujeme živočišné mastné kyseliny, které jsou obsažené téměř výhradně v živočišných produktech. tělo si je samo syntetizuje. obecně lze řící, že nasycené mastné kyseliny (to jsou ty živočišné) jsou tělu neprospěšné, naopak nenasycené mastné kyseliny tělu prospívají. jak to tedy je s omega-3 a omega-6 nenasycenými mastnými kyselinami? Obě tyto mastné kyseliny tvoří důležitou složku buněčných membrán. omega-3 přispívá ke snižování vysokého tlaku, reguluje srážlivost krve, snižuje nezdravý cholesterol, zvyšuje imunitu a má protizánětlivé účinky. bohužel omega-6 může zvyšovat možnost zánětů, hlavně ve střevech. pokud jsou ale tyto složky vyvážené, je i omega-6 zdraví prospěšná. vegani mají často vyšší množství omega-6 než omega-3 a jsou vychýleni z rovnováhy, takže jejich jídelníček by měl obsahovat vyšší množství omega-3 mastných kyselin. ty jsou obsažené hlavně ve lněném semínku, ořeších, dýňových semenech, v sóje, v avokádu a v olivovém oleji. z olejů bychom měli prý používat olivový olej, lněný olej (pozor, je náchylný na žluknutí) a na smažení řepkový. pozor na palmový olej, který má velké množství nasycených mastných kyselin. a jeho získávání je vše ostatní než etické a humánní - psala jsem o tom tady. nemělo by se smažit na panenském olivovém oleji, protože se přepaluje již při nízkých teplotách a stává se karcinogenním. pokud smažit na olivovém oleji, měl by být rafinovaný.

tím jsme se prošly složky potravy, kde se nemusíme obávat a dostáváme se k těm, kde jsou obavy oprávněné:

B12: strašák všech veganů a jak to tak vypadá, oprávněně. B12 vegani opravdu nezískají jinak než suplementací. zdrojem B12 jsou bakterie žijící v půdě nebo jsou obsaženy v planktonu. přírodní kmeny stravující se vegansky ji získají tím, že snědí s nějakou zeleninou či ovocem kousek hlíny. takto se B12 dostává i do zvířat, jejichž maso se jí a tak ho do sebe přijímá masožravec. nicméně lidské tělo si umí udělat zásobu vitamínu B12, takže jeho nedostatek se projevuje běžně až po několika letech veganství (tvrdí se, že máme předzásobu na 5-10 let). tedy ti z nás, kdo se vegany stali před chvíli se asi nemusí nijak akutně bát o stav svého vitamínu B12, ale i tak je na místě se zamyslet nad jeho suplementací hned. dobrá, rozhodli jste se suplementovat. ale jak dávkovat? B12 se správně vstřebává jen vytvoří-li se v žaludku komplex s tzv. vnitřním faktorem (protein), jenže jeho schopnost sloučit se s B12 je v kyselém prostředí žaludku velmi malá. tělo je schopné si brát jen určité množství B12 najednou, proto je vhodné brát B12 pravidelně v menších dávkách než občas ve větší dávce. není známo, že by se vitamínem B12 dalo předávkovat. ne, vitamín B12 opravdu není v řasách. může! se ve stopovém! množství objevit v kysaném zelí nebo pivě, které prošli kvašením. ty vykřičníky jsou tam schválně s důrazem na může a stopovém množství. prý také pozor na rozbory krve, kde se může ukázat, že máte B12 dostatek, ale je to jen zamaskované jiným vitamínem B z b-komplexu (myslím, že B6, ale jistá si tím nejsem). v případě podezření je důležitéprovést další (finančně) náročnější testy. každopádně pozor pro matky veganky, i když předají kojencům dostatek vitamínu B12 v mléce, dítě si nedokáže vytvořit zásoby a po odstavení může začít téměř okamžitě trpět nedostatkem vitamínu B12. ale jak to řešit u takhle malých dětí nevím, to se bohužel nějak zamluvilo. a co tedy může B12 způsobovat? je toho víc než dost. nervová poškození, otupělost, mravenčení v nohou a rukou, nervozita, průjem, deprese, nápadné změny chování, paranoia, hyperaktivní reflexy, zimnice, časté infekce horních cest dýchacích, impotence, poškození paměti, neplodnost, bolest jazyka, makrocytická anémie, snížené množství krevních destiček a zvýšená krvácivost, neutropenie. mezi prvotní symptomy patří neobvyklá únava, poruchy trávení, nechutenství, nevolnost, ztráta menstruace. podle přednášejícího velká část veganů, kteří prošli jeho poradnou trpěla nedostatkem B12 a dokonce se podařilo pouhým dodáním B12 vyléčit u některých depresivních pacientů jejich deprese.

vitamín D: za normálních okolností by vitamín D neměl být problém a také je dostupný všem a je zadarmo. hlavním zdrojem vitamínu D je sluneční záření (UVB záření). mělo by stačit v naší zeměpisné šířce denně kolem 15 minut na sluníčku. což je teď v zimě nereálné, kdy je krátký den a je soustavně pod mrakem. je pravda, že tím, že vitamín D je rozpustný v tucích, tělo ho má určitou zásobu, nemusí být tedy přijímán denně. ale během měsíce poklesne hladina na minimální hodnotu nebo dokonce pod ní. takže stojí alespoň v zimních měsících zvážit doplňování vitamínu D. vitamín D existuje ve dvou formách, D2 je rostlinného původu a D3 je živočišného původu, získává se nejčastěji z ryb. jak už bylo výše zmíněno, vitamín D je potřebný pro vstřebávání vápníku a v případě jeho nedostatku dochází u dětí ke křivici, u dospělých k osteomalácii (deformita kostí v důsledku měknutí) nebo osteoporóze (řídnutí kostí). pozor, předávkování vitamínem D vede ke kalcifikaci měkkých tkání a způsobuje poškození srdce a ledvin. předávkovat se lze pouze vitamínem D získávaným stravou (u veganů tedy pouze doplňky stravy), protože pokud je vitamin D získáván přirozeně sluncem přes pokožku, dokáže tělo zničit všechen nadbytek. doporučená denní dávka vitamínu D je 8,5 μg.

několikrát padlo slovo chlorella. chlorella je sladkovodní řasa a je bohatá snad na všechny vitamíny (vitamín A, H, D, C a vitamíny skupiny B) a minerály (železo, zinek, fosfor nebo hořčík). chlorella obsahuje dvakrát více bílkovin než luštěniny.

podávám tak, jak jsem to slyšela a chápu, že názory speciálně na B12 se mohou lišit. tohle je jeden úhel pohledu a neříkám, že musí být nutně správný. dokonce ani netvrdím, že se mi omylem nemohlo podařit některé informace pokroutit. proto budu ráda za jakoukoliv podnětnou debatu, doplňující a nové informace. vemte prosím v potaz, že nejsem ani lékař ani chemik (a na střední jsem z chemie měla čtyřku). takže dnešní prokousávání se terminologií a různými často i lékařskými materiály bylo pro mě občas dokonalým rébusem. doufám, že vám to k něčemu přispěje. myslím si, že i pro nevegany mohou být některé informace prospěšné, některé jim budou úplně k ničemu.

veganská výživová poradna

dneska byl vydařený den. s pixie jsem se potkala přímo po práci. nejdřív jsme zašly do mého oblíbeného loving hutu (ještě aby nebyl, když u nás opravdu moc veganských restaurací není), poté jsme se přesunuly do mé stále oblíbenější kavárny pražírna. nejsem kafař a kafe vlastně už nepiju vůbec, ale vůni kávy zbožňuji. ta vás polapí hned po otevření dveří. aby také ne, když si v této kavárně praží kávu sami. mají nepřeberné množství druhů. kavárna je v polosuterénu, do kterého se vchází přímo z ulice, interiér ve světlém dřevě s přiznanou cihlovou klenbou. prostor zadní místnosti rozdělují knihovničky s knihami a člověk se může nechat pohltit četbou nebo oddat rozhovoru s přáteli. určitě doporučuji dát si cascaru (byť pixie by mi nedala za pravdu), což je nápoj z kávových slupek, bohatých na antioxidanty a kofein. nápoj je příjemně nakyslí a chutí spíš připomíná šípek. rozhodně byste v něm nepoznali kávu. nejbáječnější je, že celá kavárna je nekuřácká. konečně místo, odkud člověk nevyleze smrdutý a vyuzený jak nějaká kýta.

poté jsme se přesunuly na veganskou výživovou poradnu. tady budu tajemná jako hrad v karpatech a místo prozrazovat nebudu. ale alespoň pro určitou představu se jedná o místo spravované anarchistickým kolektivem. byla jsem na celou poradnu vcelku zvědavá, nedovedla jsem si pod tím nic moc představit, ale byla to jedna z nejpodnětnějších akcí, co se přímo veganské životosprávy týče. přednášku spojenou s diskuzí vedl mladý doktor, který se v rámci výzkumu diabetu dostal k většímu počtu veganů a ten fakt, že jsou mnohem méně náchylní na civilizační choroby ho dovedl k důkladnému studiu veganství ve všech jeho zdravotních důsledcích. konečně informace podložené výzkumem a zodpovězené z lékařského hlediska. nic nezastíral, nic nepřikrášloval, nezapomněl zmínit ani bolavá místa veganství, vyvrátil mnoho mýtů. mimo jiné ty o zdraví mléka, o nutnosti pojídání živočišných bílkovin nebo nedostatku železa, pokud člověk nejí maso. a samozřejmě potvrdil to, co už říkají nejnovější světové studie, veganství je zdravý prospěšné a vegani jsou zdravější než masozřavci, mají menší sklony ke kardiovaskulárním onemocněním, k nadváze a i nádorovým onemocněním. možná, že se stanu dalším testovacím králíkem. třeba alespoň něčím budu prospěšná a mohla bych tím přispět jejich studii a odtranění mýtu o škodlivosti veganství. a pro mě to bude mít výhodu, že budu vědět, co mi případně chybí a upravit podle toho jídelníček.

zítra se přijde podívat nějaká slečna na byt, takže možná zase budu mít spolubydlící. neznám jí, ale je to kamarádka kamaradčinýho kamaráda.

středa 16. ledna 2013

levandulový koutek

dneska jsem nešla do práce, neboť mi ráno bylo tak špatně od žaludku, že bych tam asi ani nedošla. naštěstí se mi žaludek během dne uklidnil a odpoledne jsem využila alespoň trochu kreativně a vytvořila jsem si svůj levandulový koutek. levanduli jsem zdědila po sousedce, když se stěhovala. nechtěla ji vláčet s sebou a vyhodit jí ji bylo líto. tak u mě skončil svazek levandule. miluju její vůni, takže jsem se tomuto daru nebránila. neměla jsem žádnou vázu, tak jsem dneska posbírala staré sklenice a trochu si s nimi pohrála. Tady je výsledek: